Koncerny: Mocní hráči na šachovnici byznysu

Co je to koncern?

Koncern je forma sdružení podniků, která se vyznačuje vysokou mírou centralizace a integrace. Jedná se o skupinu právně samostatných společností, které jsou však ovládány jedním vrcholovým podnikem, tzv. mateřskou společností. Mateřská společnost může ovládat dceřiné společnosti různými způsoby, například prostřednictvím majetkové účasti, smluv o vedení či hlasovacích práv. Koncerny se často vytvářejí za účelem dosažení synergických efektů, jako jsou úspory z rozsahu, sdílení zdrojů a know-how.

V českém právním řádu se pojem "koncern" přímo nevyskytuje. Místo toho se používá termín "velká podnikatelská skupina". Velká podnikatelská skupina je definována v zákoně o účetnictví a vztahují se na ni specifická pravidla, například povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku. Pro účely zákona o účetnictví se za velkou podnikatelskou skupinu považuje skupina, ve které alespoň jedna společnost splňuje alespoň dvě ze tří následujících kritérií: aktiva přesahující 1,75 miliardy korun, čistý obrat přesahující 3,5 miliardy korun a průměrný počet zaměstnanců vyšší než 250.

Typy koncernů

Koncerny, složité struktury sdružující více firem pod jednu střechu, se neliší jen svou velikostí, ale i způsobem, jakým fungují a jaký je mezi jednotlivými členy vztah. Rozlišujeme proto několik základních typů. Holdingový koncern se vyznačuje dominantní rolí mateřské společnosti, holdingu, která vlastní kontrolní podíly v dceřiných firmách a řídí jejich strategické směřování. Dceřiné společnosti si přitom zpravidla zachovávají určitou míru autonomie v každodenním provozu. Oproti tomu fúzní koncern vzniká sloučením firem do jednoho celku, čímž dochází k těsnější integraci a centralizovanějšímu řízení. Velké podnikatelské skupiny, ačkoliv se na první pohled mohou koncernům podobat, fungují na odlišném principu. Nejde o propojení skrze vlastnické podíly, ale spíše o neformální uskupení firem s různorodou vlastnickou strukturou, které spojuje společný ekonomický zájem a vzájemná spolupráce.

Koncern je jako rozvětvený strom, jehož kořeny sahají hluboko do ekonomiky a jehož větve se rozpínají do mnoha odvětví.

Zdeněk Kovář

Výhody koncernové struktury

Koncernová struktura, typická pro velké podnikatelské skupiny, přináší řadu výhod. Sdílení zdrojů, ať už jde o technologie, know-how nebo lidské kapacity, umožňuje optimalizovat náklady a zefektivnit procesy napříč celým uskupením. Centrální řízení financí, marketingu či výzkumu a vývoje přináší úspory z rozsahu a umožňuje lépe reagovat na měnící se podmínky trhu. Silnější vyjednávací pozice koncernu vůči dodavatelům i odběratelům se promítá do výhodnějších obchodních podmínek a posiluje konkurenceschopnost. Důležitá je i možnost sdílení rizik mezi jednotlivými členy koncernu, čímž se zvyšuje stabilita a odolnost vůči ekonomickým výkyvům. Koncernová struktura tak představuje efektivní model pro řízení rozsáhlých a komplexních podnikatelských aktivit.

Nevýhody koncernového uspořádání

Koncernové uspořádání, ačkoliv láká vidinou synergie a dominance na trhu, s sebou přináší i řadu úskalí. Centralizované řízení, jež je pro koncerny typické, může vést k potlačení inovací a flexibility jednotlivých firem v rámci skupiny. Rozhodovací procesy se prodlužují a inovativní nápady zdola se hůře prosazují. Velká podnikatelská skupina se složitou strukturou se potýká s neprůhledností a komplikovanou organizační strukturou. To ztěžuje kontrolu nad jednotlivými částmi koncernu a zvyšuje riziko neefektivnosti. Komplexní finanční toky uvnitř koncernu mohou skrývat ztrátové aktivity a vést k daňovým optimalizacím na hranici zákona. Problémem může být i rozdílná firemní kultura a styl řízení v jednotlivých firmách koncernu. To může vést ke konfliktům a ztěžovat integraci a spolupráci.

Známé koncerny ve světě

Svět byznysu je plný gigantických firem, které ovlivňují naše životy více, než si mnohdy uvědomujeme. Řeč je o koncernech a velkých podnikatelských skupinách, jež pod sebou sdružují desítky, ba i stovky firem z nejrůznějších odvětví. Mezi nejznámější koncerny světa patří například americký technologický gigant Apple, jehož produkty jako iPhone, iPad či MacBook zná snad každý. Do světa koncernů patří i automobilový gigant Volkswagen Group, pod nějž spadají značky jako Volkswagen, Audi, Škoda Auto, Porsche či Lamborghini. Nemůžeme opomenout ani jihokorejský Samsung, který je známý svými chytrými telefony, televizory a elektronikou obecně. Tyto gigantické firmy disponují obrovskou ekonomickou silou a jejich rozhodnutí ovlivňují nejen světové trhy, ale i životy milionů lidí. Jejich vliv na společnost je nesporný a je důležité mu porozumět.

Vlastnosť	Koncern	Holding
Miera kontroly dcérskych spoločností	Vysoká, často priama	Nízka až stredná, často nepriama
Typická veľkosť	Veľmi veľká, nadnárodná	Stredná až veľká

Příklady koncernů v Česku

Česká republika, ač rozlohou menší země, se může pochlubit přítomností řady významných koncernů a velkých podnikatelských skupin, které hrají klíčovou roli v domácí ekonomice i na mezinárodním poli. Mezi nejznámější příklady patří bezesporu Škoda Auto, součást nadnárodní skupiny Volkswagen, která je největším výrobcem automobilů v Česku a významným exportérem. Dalším významným hráčem je Agrofert, holding sdružující přes 200 firem z oblasti zemědělství, potravinářství, chemie a médií. Do třetice je namístě zmínit Energetický a průmyslový holding (EPH), energetický gigant s aktivitami v oblasti těžby uhlí, výroby elektřiny a tepla a plynárenství, působící v České republice i v zahraničí. Tyto a mnohé další koncerny a velké podnikatelské skupiny dokazují, že i menší země střední Evropy se mohou pochlubit silnými a konkurenceschopnými podniky s globální působností.

Vliv globalizace na koncerny

Globalizace přináší koncernům a velkým podnikatelským skupinám nebývalé příležitosti, ale i výzvy. Otevírání trhů a volný pohyb kapitálu jim umožňuje expandovat do zahraničí, získávat nové zákazníky a diverzifikovat svá podnikání. Zároveň ale musí čelit konkurenci z celého světa, která může být levnější a efektivnější. Aby uspěly, musí se koncerny adaptovat na měnící se podmínky a investovat do inovací, technologií a rozvoje lidských zdrojů. Důležitá je také schopnost rychle reagovat na změny na trhu a přizpůsobovat se specifickým podmínkám jednotlivých zemí. Globalizace tak klade na koncerny vysoké nároky na flexibilitu, efektivitu a strategické myšlení.

Budoucnost koncernové struktury

V dynamicky se vyvíjejícím podnikatelském prostředí čelí koncerny a velké podnikatelské skupiny neustálému tlaku na adaptaci a inovaci. Budoucnost jejich struktury bude formována několika klíčovými trendy. Digitalizace a automatizace budou i nadále transformovat obchodní modely a vyžadovat od koncernů, aby přehodnotily své procesy a organizační struktury. Zároveň se bude zvyšovat význam agility a flexibility. Koncerny budou muset být schopny rychle reagovat na měnící se podmínky na trhu a pružně upravovat své struktury. Důležitým faktorem bude také rostoucí důraz na udržitelnost a společenskou odpovědnost. Spotřebitelé i investoři stále více očekávají, že koncerny budou jednat zodpovědně vůči životnímu prostředí a společnosti. Tyto trendy povedou k vytváření flexibilnějších a decentralizovanějších struktur s plošší hierarchií a větším důrazem na spolupráci a sdílení znalostí.

Regulace a legislativa koncernů

Regulace a legislativa koncernů a velkých podnikatelských skupin představuje komplexní oblast s přesahem do mnoha odvětví práva. Tyto subjekty, charakteristické svou velikostí, ekonomickou silou a často i nadnárodní působností, jsou předmětem zvýšené pozornosti ze strany zákonodárců i regulačních orgánů. Hlavním cílem regulace je pak zajištění transparentnosti jejich činnosti, ochrana hospodářské soutěže a prevence zneužívání dominantního postavení na trhu.

Klíčovým nástrojem regulace je pak úprava fúzí a akvizic, která má zamezit nadměrné koncentraci ekonomické síly v rukou malého počtu subjektů. Dále pak legislativa stanovuje pravidla pro účetnictví a audit, čímž usiluje o zajištění srovnatelnosti a věrohodnosti finančních informací. Zvláštní pozornost je věnována i problematice střetu zájmů, a to zejména v kontextu vztahů mezi ovládající a ovládanou osobou.

Koncerny a společenská odpovědnost

V dnešní době se od koncernů a velkých podnikatelských skupin očekává mnohem více než jen dosahování zisku. Stále důležitější roli hraje jejich společenská odpovědnost. Koncerny si uvědomují, že jejich činnost má dopad na společnost a životní prostředí, a přebírají zodpovědnost za minimalizaci negativních a maximalizaci pozitivních dopadů. To se projevuje v různých oblastech, jako je například ochrana životního prostředí, podpora lokálních komunit, etické podnikání a diverzita na pracovišti. Mnoho koncernů se aktivně zapojuje do projektů zaměřených na snižování emisí, podporu vzdělávání, rozvoj kultury nebo pomoc potřebným. Tím budují pozitivní vztah se svými zákazníky, zaměstnanci i širokou veřejností. Společenská odpovědnost se tak stává nedílnou součástí firemní strategie a přispívá k dlouhodobé prosperitě a udržitelnosti.